"Mám snad na tričku napsané Svěř se mi!?"

26. září 2012 v 14:44 | Liss |  ŠKOLNÍ PERLIČKY
Další nezapomenutelný zeměpis s naším oblíbeným profesorem.

Poklidně jsme si existovali, přišel pan profesor. Už přesně nevím jak, ale zavedla se řeč na to, že třídní dává 5 s váhou 1, neomluvené hodiny a tak. kluci si stěžovali a potom vyprávěli historku o tom, jak se Anička s Amorem ošahávali.
"byla v pohodě a najednou zařvala: Aničko, tak si toho Štěpána po škole někam pozvi a tam na něho šahej, jak chceš, ale teď jsme v MATICE!" líčil Kryštof srdceryvně.
"Jo aha, tak to na vás platí," poznamenal profesor.
"Ne." odpovědělo několik lidí. potom jsem chvíli nedávala pozor, ale potom se ozvala rána, jako když někdo třískne pěstí do stolu a následný profesorův výkřik: "KRYŠTOFE!" už nešel přeslechnout. Nevím, jak přesně se měl Krtek zachovat, ale to, co udělal, zřejmě nikdo nečekal.
"PAVLE!" zvolal a natáhl se přes lavici s napřaženými pažemi. Pokud mohu mluvit za ostatní, řekla bych, že všichni padli smíchy.
"Kamaráde," smál se profesor.
"Příteli!"
Kluci dále přehrávali scénku z pondělních cvik z fyziky. Kryštof byl režisér a rozdělil role (i když to bylo poněkud složitější.) "Luke, ty budeš Martišková, já budu ty a Saláme, ty budeš prostě ty."
"A nemůžu být Luke?"
"ne ty jsi od přírody ty."
Kryštof se posadil do lavice a položil si nohy na vedlejší židli. Salám měl improvizované stanoviště vedle. Otočil se na Krtka a pravil: "Hele, černej, kolik je sinus 30 stupňů?"
Krtek předstíral, že počítá na kalkulačce (kterou představoval atlas, který našli v lavici) a potom řekl: "0,5"
Potom se přidal i Lukin a říkal:" Lukine, co si jako myslíš? to jsi doma, že se tady tak válíš?"
"ne, doma by to nebylo tak tvrdý." odpověděl Kryštof.
"Pojď k tabuli." Krtek se zvedl a šel k tabuli. "No a teď si myslela, že mě nachytá, ale já jsem měl kalkulačku a na té jsem to spočítal," řekl Luke, tentokrát jako Luke.
"A nemohli bychom místo kolegyně Martišková říkat třeba... Emko?" zeptal se pan profesor.
"tak budeme říkat Petra," navrhl Kryštof.
"To určitě nikomu nedojde," poznamenal profesor.
"Však to si bude myslet, že to jsou ty cigarety," pro Kryštofa není žádná otázka obtížná.
"to bude určitě mnohem lepší příběh, když si Luke bude povídat s cigaretami."
Kluci začali vyprávět další historky a potom už to Anďa nevydržel a řekl: " To snad mám na triku napsaný Svěř se mi! Nejsem tu kvůli zeměpisu?"
"To máte na zádech."
později zazvonil profesorovi telefon. "Děcka, omlouvám se, ale tohle je důležitý telefon, ten musím vzít."
"Od Radima?" zeptal se Kryštof. Profesor se zasmál a řekl: "Něco takového."
"Tak od Evy?"
***
Později v biologii přinesl profesor ještě jednu učebnici, o kterou se normálně ucházeli tři zájemci. problém byl v tom, že byla od "kolegyně Dvořáčkové", navíc vlastnoručně podepsaná a - jak poznamenal Kryštof - bylo tam ještě "Mikšíková". Všichni udělali sborové "Óóóóch!" Učebnice byla starší, takže měla stát stovku. Krtek vytáhl peněženku a okamžitě ji za tu stovku koupil a pak začal řešit co s původní učebnicí.
"Pane profesore, mohu ji prodat?"
"Ale ne teď, Kryštofe."
"A vyšetřil byste mi tak pět minut před zvoněním?"
"Ne, můžeš ji prodat po hodině."
Normálně jsme probírali a potom nám byl udělen pokyn, abychom si z učebnice překreslili prokaryotickou buňku.
"Pane profesore, můžu teď udělat tu aukci?"
"No dobře, ale potichu."
"Takže..." Kryštof se přesunul za katedru, "je z roku 2005, s barevnou přílohou, vyvolávací cena 100, přihazovat můžete po pětikoruně."
Zájemci přihazovali, přihazoval taky Salám, který chtěl naštvat Barču. Když byli někde na 170 korunách, zasáhl profesor.
"ta knížka se prodá za 105. Nikdo mu víc nedávejte. jestli to někomu prodáš za víc, tak si mě nepřej."
"Ale pane profesore!"
"ne, prodáš ji za 105 korun a tečka."
"na to nemáte právo, je to moje učebnice!"
"Ale moje hodina, mám na to plné právo."
"Tak já ji prodám jindy." Sedl si do lavice a položil učebnici do přihrádky pod stolem. Tomík ji vzal a zatímco se Krtek rozčiloval, poslal ji přes několik lidí Barče. všichni zasvěcení propukli v bouřlivý smích.
"Co to-?" otočil se Kryštof zlostně.
"Ona ji nevzala," řekla jsem mu.
"tak ty!" osočil mě.
"Já taky ne."
"Tak ty!" ukázal na Kaču.
"Já to nebyla."
"No Tome!"
nakonec Kryštof prodal učebnici za 110 korun Barče.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama