Jaký je pohled na žvýkajícího člověka? část první - Nesrovnalosti

5. října 2012 v 20:58 | Liss |  ŠKOLNÍ PERLIČKY
Tohle bylo vážně legendární.

Kdovíproč jsou hodiny biologie a zeměpisu ty nejlepší, jaké máme. tentokrát to bylo trochu zkaženo tím, že jsme psali písemku, ale i tak to stálo za to. Ale od začátku - byl tedy zeměpis.
Přišlo nějaké individuum, které si zřejmě myslelo, že se stane učitelem, že je to jednoduché. Pokud se najde nějaká třída, která je schopná někoho od tohoto úmyslu odradit, jsme to pravděpodobně my. Písemku musela rozdat služba (i když v té době bylo velice nejasné, kdo tu službu vlastně má. tato funkce u nás ve třídě vymizela s příchodem elektronických třídních knih.) Napsali jsme tedy písemku a dané individuum si chtělo spustit prezentaci, kterou pro nás mělo přichystanou. Chlapec zřejmě nevěděl, jak je to na naší škole - především na Pasteurce - s počítačema, a troufale přinesl flešku s prezentací ve formátu pptx. Dopadlo to přesně tak, jak jsem myslela, zaseklo se to. Mezitím jsme s Anet řešili jeho vzhled.
"No, podle mě vypadá jako mrkev." Řekla Anet.
"Cože? Jaká mrkev?" ptám se jí.
"No vždyť se podívej, má hlavu jak mrkev. A zepředu vypadá trochu jako Michael Phelps."
"No, tak to možná." přiznala jsem.
Dle jistých informací řešila jeho vzhled i jiná děvčata, obdržela jsem tip, že vypadá jak kůň přežvykující slámu.
Potom náš počítač osvítil Počítač svatý a prezentace se rozjela. Pan student sebevědomě začal přednášet o pohybech, které koná Země. Mluvil o rotaci Země kolem osy a o různých důkazech tohoto jevu. Jedním z nich je Foucaltovo kyvadlo, popis tohoto zařízení cituji: "To byl takovej borec, co v Paříži postavil takový kyvadlo na takovým strašně dlouhým laně, a ono jak se hýbe, tak vlivem rotace Země dělá osmičky." Myslím, že většina z nás se dusila smíchy, ale Tykev se zřejmě dusila příliš nahlas, protože prošel kolem ní, praštil ji po hlavě papírem a řekl: "Máš to všechno?"
Kača se smála a neměla sešit. "Píšeš si, hvězdo?" zeptal se jí.
"Ne,"
"No, počkej na písemku, to se tak smát nebudeš."
Vlivem rotace Země nedopadají předměty na místo, po přímce přímo pod místem, kde jsme předmět pustili. V praxi to znamená, že předmět spadne o kousek dál, protože celá Země se točí. Následkem této informace začala celá třída pouštět propisky na zem či lavice.
Pomalu jsme se dostali k oběhu Země kolem Slunce. V prezentaci měl uvedeno že středová vzdálenost Slunce - Země (čili 1 astronomická jednotka) je asi 146 mil km a k tomu v závorce nějaký přesnější údaj. Pěkně si povídal, povzbuzen tím, že ho dlouho nikdo nepřerušil, když v tom se ozval Salám.
"Já bych si dovolil nesouhlasit."
"S čím?"
"No já bych řekl, že to v té závorce je 146 miliard, ne milionů."
"Tak jsem se upsal, mi tam vypadla čárka, no."
Tykev se zřejmě skvěle bavila a pořád se smála. Budoucí (?) pan učitel ji poslal do první lavice, ay ji tam měl pod dohledem. Stál nad ní, koukal na ni a já bych přísahala, že jí hleděl do výstřihu a u toho velmi výrazně žvýkal žvýkačku (to jsem zapomněla zmínit. Celou hodinu žvýkal, což je velice impolite řečeno česky.)
Existuje pojem kulminace, který znamená zhruba: Dopad slunečních paprsků na zemi. V praxi to znamená, že když je kulminace 90° na rovníku, svítí Slunce kolmo na rovník, je tedy rovnodennost. Milý přednášející požádal Máju, aby mu řekla, co to je, zřejmě ale zapomněl, že už překlikl v prezentaci o stránku dál. Mája bezchybně přečetla a on: "Dobře ty!" Potom se otočil a zřejmě zjistil, že to přečetla a snažil se to zamaskovat:" Já jsem zkoušel, jestli to zvládneš přečíst."
Pomalu, ale jistě jsme se dostali k letnímu slunovratu. potom, co jsme to už docela dlouho rozebírali, se Krtek přihlásil a řekl: "Prosím, mám tady nesrovnalost. Tady je napsaný, že ten slunovrat je 21. a tam předtím bylo že 21.-22. tak jsem z toho zmatený."
"No to je vlastně to samý. Ale my už řešíme něco jinýho, máš to všecko napsaný?"
"Ne, já jsem srovnával tu nesrovnalost." odpověděl Krtek. Pan profesor umíral smíchy.
Anet si listovala mou knížkou. Když jsem zjistila, že je zle, bylo už pozdě. Objevil se přímo u nás a sebral jí mého Harryho Pottera 5.
"Tě zabiju, Aneto!" řekla jsem jí. Po hodině zašla za ním, aby jí tu knížku vrátil, ale nepořídila. 3la jsem tam já a snažila se uvést situaci na pravou míru.
"Ta knížka je moje a ona si ji vzala bez mého svolení!" říkám mu.
Zamyslel se a inteligentně mi odpověděl: "Blbý, no."
Pohazoval si knihou a potom řekl: "Fénixův řád, ten už jsem dlouho nečetl."
"A já dlouho číst nebudu," zavolal profesor, který se tvářil, že se vzniklou situací nemůže nic dělat a zašel do kabinetu.
"Počítej tak za půl roku, až to přečtu, a taky pan profesor." zašklebil se na mě.
"Fajn." pokrčila jsem rameny. "pane profesore, kdybyste chtěl první díl, tak ho má paní profesorka Vacková." Zavolala jsem směrem ke kabinetu a odešla ze třídy.
P.S. Údajně si sednul na kytku. Nic takového jsem neviděla, ale Verča přece jen sedí k oknům blíž.
P.P.S. V určitých intervalech se ze zadních lavic ozývalo hučení: "Teplooouš! Bukanýýýr!"
P.P.P.S. Toto individuum zřejmě hraje basket, uvedl Matěj.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mišala Mišala | Web | 5. října 2012 v 21:13 | Reagovat

Tak to mě maximálně rozesmálo :D :D
super.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama